Vypadá to, že používáte starý a nepodporovaný prohlížeč. Pro návštěvu této stránky, prosím použijte jeden z podporovaných prohlížečů.
| Doporučujeme použít nejnovější verzi jednoho z těchto prohlížečů: | ||
|---|---|---|
 Microsoft Edge |
 Mozilla Firefox |
 Google Chrome |
Namixujte si vína NICHTA, šesté nejlevnější máte zdarma! UKÁZAT VÍNA
Obsah alkoholu ve víně je víc než jen číslo na etiketě, je to klíčový prvek, který formuje charakter, chuť a zážitek z vína.
Obsah alkoholu představuje procento etanolu (čistého alkoholu) ve víně. Tato hodnota je výsledkem fermentace. Proces, při kterém kvasinky přeměňují přírodní cukry v hroznové šťávě na alkohol a oxid uhličitý. Tento fermentační proces je základem výroby vína a formuje víno i jeho konečný obsah alkoholu.
Stručně řečeno, lehká, svěží vína mají často nižší obsah alkoholu, bohatá a opulentní vína mívají vyšší obsah alkoholu. Obsah alkoholu není ukazatelem kvality. Odráží nejčastěji proces výroby vína.
Obsah cukru v hroznech při sklizni přímo ovlivňuje konečný obsah alkoholu ve víně. Hrozny z teplejších vinařských oblastí bývají zralejší a často s vyšším obsahem alkoholu, jako například z Chile nebo Austrálie.
Naopak hrozny z chladnějších vinařských oblastí, jako je Německo nebo severní Francie, Morava nebo Slovensko mívá více kyselin a tedy vína s nižším obsahem alkoholu. Fenomén změny klimatu tento rozdíl stále častěji vyrovnává.
Nejdůležitější roli hraje čas sklizně. Nedozrálé hrozny mohou mít nižší objem alkoholu, ale s chybějící harmonií. Přezrálé hrozny naopak více alkoholu, ale s mdlým až likérovým projevem.
Při optimálním sběru se úroveň alkoholu dá ovlivnit i procesem vinifikace:
• Délka fermentace: Delší fermentace umožňuje kvasinkám spotřebovat více cukru, čímž se zvyšuje obsah alkoholu.
• Kvasinky: Různé kmeny kvasinek mají různé úrovně tolerance vůči alkoholu, což ovlivňuje konečný obsah alkoholu ve víně.
• V některých zemích mohou vinaři ve špatném ročníku přidávat cukr do moštu (nekvašené hroznové šťávy), aby zvýšili obsah alkoholu ve vínech. Je to proto, že víno s nedostatkem alkoholu se může zdát řídké nebo mu může chybět struktura. Úpravou obsahu alkoholu pomocí chaptalizace mohou vinaři dosáhnout lepší harmonie.
• Fortifikací, čili dodatečným přidáním destilátu se upravuje objem alkoholu z závislosti na apelaci. Portské, Sherry, Madeira a pod.
• Předčasné ukončení fermentace: Někteří výrobci vína zastaví proces fermentace, aby víno mělo vyšší zbytkový cukr a nižší alkohol. Suchá vína mohou mít vyšší obsah alkoholu v důsledku úplného prokvašení, zatímco sladká vína si zachovávají zbytkový cukr, což může udržet obsah alkoholu nižší.
• Objem alkoholu se může naopak snižovat odalkoholizováním, kde se víno technologicky objem alkoholu upravuje směrem dolů. Souvisí to zejména s narůstajícími změnami při konzumaci vína a životního stylu.
Typ vína nebo jeho kategorie, které splňuje nároky na minimální nebo maximální objem alkoholu v závislosti podle apelace (chráněné zeměpisné označení nebo označení původu vína).
Stýl vína Obsah alkoholu %obj.
Šumivá vína 5.5–12.5 %
Lehká bílá vína 8–13 %
Plnější bílá vína 13.5–14.5 %
Růžová vína 11,5–13.5 %
Lehká červená vína 11,5–13,5 %
Plnější červená vína 14–15+ %
Fortifikovaná vína 16–20 %
Lehká bílá vína jako Sauvignon Blanc, Sylvánské zelené, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský nebo Veltlínské zelené mívají 12 – 13 % obj. Plnější styly bílých suchých vín, jako například Chardonnay, Pinot Blanc, Pinot Gris, Tramín červený se mohou mít od 13,5 % do 14,5 % obj. alkoholu, čímž poskytují bohatší a komplexnější profil.
Lehká červená vína jako například Svatovavřinecké, Frankovka modrá a Pinot Noir mají od 11% do 13% obj. alkoholu a poskytují jemný chuťový profil. Plnější červená vína jako Merlot a Cabernet Sauvignon mohou dosáhnout obsahu alkoholu od 13,5 % do 15 % a více. Fortifikovaná portská vína a sherry mají i 20 % obj. alkoholu díky přidaného alkoholu.
Na etiketě musí být podle zákona uveden obsah alkoholu. Právní normy povolují malé rozdíly v označování obsahu alkoholu jinak v EU i mimo ni.
Vinařství Vinidi přichází s novými víny ročníku 2025, který se nese ve znamení vyváženosti, přirozené zralosti a výborné technologické kvality. Vína odrážejí nejen charakter konkrétních odrůd, ale také stabilní průběh roku, který vinařům umožnil pracovat s hrozny přesně podle jejich představ.
Svět vína má opět důvod slavit. Jedna z nejvýznamnějších osobností italského vinařství, Renzo Cotarella, získal v roce 2026 prestižní ocenění Winemakers' Winemaker Award, které uděluje Institute of Masters of Wine. Jde o výjimečné uznání, které každoročně získává vinař, kterého si váží zejména jeho kolegové – samotní vinaři a držitelé titulu Master of Wine.
Jaro patří mezi nejkrásnější období roku – i ve světě vína. Po zimě přichází období, kdy vinařství představují svěží mladá vína, rozvíjejí aromatiku svých zástupců a naplno ukazují charakter terroiru, ve kterém vinohrad roste.
Slovenské vinohradnické oblasti jsou rozmanité: od minerálních bílých vín Malých Karpat až po aromatické expresionismy Nitranské oblasti či sladké tokajské speciality.
Správně zvolené červené víno k jídlu dokáže zvýraznit chutě, zjemnit texturu masa a přeměnit večeři v gastronomický zážitek. Při párování platí jednoduché pravidlo – čím výraznější jídlo, tím plnější a strukturovanější víno.
facebook
Kontaktujte nás
