Vypadá to, že používáte starý a nepodporovaný prohlížeč. Pro návštěvu této stránky, prosím použijte jeden z podporovaných prohlížečů.
| Doporučujeme použít nejnovější verzi jednoho z těchto prohlížečů: | ||
|---|---|---|
 Microsoft Edge |
 Mozilla Firefox |
 Google Chrome |
Společenská hra pro miovníky vína. VINOHRANÍ nyní v letní ceně! UKÁZAT HRU
Občas se v televizi objeví reportáže o sběru hroznů k produkci ledového vína. Avšak na celém světě se vyrábí jen velmi malé množství ledového vína, je vzácné a má svoji exkluzivitu. Vlivem globálního oteplování je stále náročnější vyrobit ledové víno. Ne každý rok jsou přírodní podmínky nakloněny k jeho výrobě. Výroba ledového vína je vždy určitým rizikem – mráz nemusí vůbec přijít. Hrozny musí být 100% zdravé a vyžadují flexibilitu pro sklizni, aby se celá úrodu obrala během několika hodin.
Ledové víno se v Evropě označuje jako víno, které je vyrobeno z hroznů, které se sklízelo při teplotě -7 °C a nižší. Hrozny by měly zůstat během sklizně a zpracování zmrzlé a získaný mošt by měl mít cukernatost nejméně 27 °NM (27 kg cukru/100 l moštu).
Výroba ledového vína je složitá a výlisnost nízká. Zatímco u tichého vína se ze 100 kilogramů hroznů získá asi 75 litrů moštu, u ledového vína je to nejvýše 10 litrů.
Kanada je celosvětově největším producentem ledového vína. Následuje Německo, USA, Luxembursko, Švýcarsko, Rakousko, Slovensko a Česko. Ledové víno už vyrobili také ve Španělsku nebo Argentině. I když je pravda, že si pomáhali zmrazením v kryo komorách, což už není skutečné ledové víno.
Obsah zbytkového cukru v ledovém víně se pohybuje od 180 g/l až po 320 g/l. Hladina cukru v moštu vede k pomalejšímu kvašení. Dokončení fermentace může trvat měsíce a používají se speciální kmeny kvasinek. Ledová vína jsou pro nižší výtěžnost a náročnost zpracování výrazně dražší. Často se prodávají v polovičním objemu - 375 ml, nebo ještě méně.
Slovensko začalo přírodně sladká vína produkovat až po roce 2000. První slovenská ledová vína se na našem trhu objevila z ročníku 2002. Veltlínská zelená, ledová sklizeň, pocházela z produkce vinařství Karpatské Perly ze Šenkvic. Místem sklizně hroznů byl vinohrad Suchý Vrch u Šenkvic, oberalo se 10. prosince 2002 při teplotě -9 °C. O prvenství se dělí s Milanem Pavelkem z Pezinka, který ve stejném ročníku vyrobil ledový Ryzlink rýnský.
Dnes výrobu ledového vína ovlivňuje v první řadě počasí. Zimy jsou mírné a lidi ve vinohradnictví je jako šafránu. Vyrobit mimořádné ledové víno lze přirovnat k zisku medaile slovenského reprezentanta na olympiádě... jednou za čtyři roky.
Ochutnejte ledové sklizně: Karpatská Perla Zweigeltrebe 2012, Château Belá Rizling vlašský 2015, Château Belá Veltlínske zelené 2016.
Zmražené hrozny se používaly k výrobě vína již ve starém Římě. Víno z Chiomontu ve Val di Susa bylo populární v římských dobách a toto město dodnes vyrábí jedno z mála italských ledových vín. Existuje záznam sběru ledového vína v Dromersheimu poblíž Bingenu v Rheinhessenu z 11. února 1830.
Hrozny pocházely z ročníku 1829. Zima byla krutá a někteří vinohradníci nechali hrozny viset na révě jako krmivo pro zvířata. Když zjistili, že hrozny dávají velmi sladký mošt, vylisovali ho a vyrobili ledové víno.
V průběhu 19. století až do roku 1960 byla výroba vína s označením Eiswein v Německu vzácná. Zdokumentováno bylo jen šest ročníků včetně ročníku 1858, prvního ledového vína Eiswein na zámku Johannisberg. Dnes je Eiswein součástí klasifikace vín VDP.
Poprvé v Kanadě vyrobil ledové víno v údolí Okanagan v Britské Kolumbii německý imigrant Walter Hainle roku 1972. Vinařství Inniskillin pod vedením spolumajitele vinařství rakouského původu Karla Kaisera jako první v Kanadě vyrobilo ledové víno pro komerční účely v roce 1984.
Víno s označením Eiswein bylo vyrobeno z odrůdy Vidal. Kanadské ledové víno se rychle stalo oblíbeným u domácích spotřebitelů. Mezinárodní průlom nastal v roce 1991, kdy ledové víno Vidal z roku 1989 od Inniskillin vyhrálo Grand Prix d'Honneur na Vinexpo. Začátkem roku 2000 se Kanada stala největším producentem ledového vína na světě. V roce 2001 Evropská unie povolila dovoz kanadského ledového vína do Evropy.
Přibližně 90 procent veškerého ledového vína vyrobeného v Kanadě pochází z vinařství se sídlem v Ontariu. V roce 2016 vyprodukovali přibližně 800 000 litrů. Vyrábí se však i v ostatních vinohradnických provinciích včetně Britské Kolumbie, Quebecu a Nového Skotska. Výrobu ledového vína reguluje Vintners Quality Alliance (VQA) v provinciích Britská Kolumbie a Ontario. V Kanadě je povolen sběr hroznů pro ledové víno až po 15. listopadu. Do té doby musí hrozny viset ve vinohradu a čekat na sklizeň. Kanadské normy pro sběr ledového vína jsou obecně přísnější než ty evropské. Teplota musí klesnout pod -8 stupňů Celsia a míra cukernatosti musí dosáhnout minimálně 35 Brix.
V některých zemích vinaři používají kryoextrakci . Obvykle nenechávají hrozny viset delší dobu ve vinici, než se to dělá u přírodních ledových vín. Kryoextrakce je proces, při kterém se hrozny mrazí v chladničce a lisují. Vinaři vystavují hrozny teplotám kolem -7 stupňů Celsia a lisují je ještě zmražené. Ledové krystaly zůstávají v lisu, zatímco koncentrovaná šťáva vytéká. Výsledné víno připomíná ledové víno. Příkladem je Vin de Glacière od Bonny Doon nebo Vin Glace od King Estate (vyrobeno z Pinotu gris). Německý zákon zcela zakazuje tyto metody posklizňového zmrazování, i když nejsou označeny jako „Eiswein“.
Ne všechny odrůdy jsou vhodné. Ideální jsou ty s hrubší slupkou. Typickou odrůdou používanou k výrobě ledového vína je Ryzlink rýnský, kterou němečtí vinaři považují za nejušlechtilejší odrůdu. V Kanadě v Ontariu je velmi populární bílá odrůda Vidal a modrá Cabernet Franc. Někteří vinaři experimentují také s odrůdami jako Seyval blanc, Chardonnay, Kerner, Gewürztraminer, Chenin blanc, Pinot blanc nebo Merlot, Pinot noir a dokonce i Cabernet Sauvignon. V Pilliteru Estates tvrdí, že jsou prvním vinařstvím na světě, které vyrábí ledová vína z odrůd Shiraz, Semillion a Sangiovese. Dokonce i ledové šumivé.
Ledová vína z bílých odrůd mají v mládí světle žlutou až světle zlatou barvu, vyzráváním nabudou sytou jantarově zlatou. Modré odrůdy mají světle bordó až tmavě fialovou barvu, v závislosti na odrůdě.
Ochutnejte ledová vína: Karpatská Perla Zweigeltrebe 2012, Château Belá Rizling vlašský 2015, Château Belá Veltlínske zelené 2016.
Sabráž (sabrage) je speciální technika otevírání láhve šumivého vína, v ideálním případě takového, které je vyrobeno tradiční metodou, tedy sekundární fermentace probíhá přímo v láhvi. Při sabráži dochází k useknutí hrdla láhve ostrým předmětem, nejlépe šavlí.
Pohár vína sám o sobě je vždy potěšením, ale vyzkoušeli jste někdy víno jako hlavní ingredienci v koktejlu? Přirozená komplexnost vína a svěžest z něj dělají vynikající základ pro kreativní a lehce míchané nápoje. Ať už upřednostňujete šumivé, ovocné nebo s nádechem pepře, pro každou příležitost existuje vinný koktejl. Od klasických až po výrazné. Koktejly, nabízejí výborné osvěžení během letních dnů a kreativní způsob, jak si vychutnat svá oblíbená šumivá, bílá, růžová nebo červená vína.
Růžové víno dokáže každého naladit na dovolenou. Je obtížné uvěřit, že kdysi bylo pití růžového vína vyhrazeno jen pro teplé počasí. Růžové víno je jedno z nejpřizpůsobivějších vín a není vyrobeno v jednom stylu.
Prosecco patří mezi nejoblíbenější šumivá vína ve světě. Lidé ho milují pro bublinky, svěžest, ovocný styl a také dostupnou cenu. Navzdory jeho popularitě mnozí z vás nevědí, jaký je rozdíl mezi Proseccem a jinými šumivými víny, správné podávání nebo jak dlouho vydrží po otevření. Přinášíme odpovědi na nejčastější dotazy, které si kladou zákazníci při výběru Prosecca
facebook
Kontaktujte nás
