Apulie, slunce, vápenaté půdy, olivovníky a odrůdy, které patří k tomuto koutu Itálie po staletí. Frisino však tradici neopakuje. Posouvá ji dále – moderněji, svěžeji a s výrazným rukopisem.
Ledová vína pro exkluzivní zážitek
Občas se v televizi objeví reportáže o sběru hroznů k produkci ledového vína. Avšak na celém světě se vyrábí jen velmi malé množství ledového vína, je vzácné a má svoji exkluzivitu. Vlivem globálního oteplování je stále náročnější vyrobit ledové víno. Ne každý rok jsou přírodní podmínky nakloněny k jeho výrobě. Výroba ledového vína je vždy určitým rizikem – mráz nemusí vůbec přijít. Hrozny musí být 100% zdravé a vyžadují flexibilitu pro sklizni, aby se celá úrodu obrala během několika hodin.
Ledové víno se v Evropě označuje jako víno, které je vyrobeno z hroznů, které se sklízelo při teplotě -7 °C a nižší. Hrozny by měly zůstat během sklizně a zpracování zmrzlé a získaný mošt by měl mít cukernatost nejméně 27 °NM (27 kg cukru/100 l moštu).
Výroba ledového vína je složitá a výlisnost nízká. Zatímco u tichého vína se ze 100 kilogramů hroznů získá asi 75 litrů moštu, u ledového vína je to nejvýše 10 litrů.
Kanada je celosvětově největším producentem ledového vína. Následuje Německo, USA, Luxembursko, Švýcarsko, Rakousko, Slovensko a Česko. Ledové víno už vyrobili také ve Španělsku nebo Argentině. I když je pravda, že si pomáhali zmrazením v kryo komorách, což už není skutečné ledové víno.
Obsah zbytkového cukru v ledovém víně se pohybuje od 180 g/l až po 320 g/l. Hladina cukru v moštu vede k pomalejšímu kvašení. Dokončení fermentace může trvat měsíce a používají se speciální kmeny kvasinek. Ledová vína jsou pro nižší výtěžnost a náročnost zpracování výrazně dražší. Často se prodávají v polovičním objemu - 375 ml, nebo ještě méně.
Slovensko a výroba ledového vína
Slovensko začalo přírodně sladká vína produkovat až po roce 2000. První slovenská ledová vína se na našem trhu objevila z ročníku 2002. Veltlínská zelená, ledová sklizeň, pocházela z produkce vinařství Karpatské Perly ze Šenkvic. Místem sklizně hroznů byl vinohrad Suchý Vrch u Šenkvic, oberalo se 10. prosince 2002 při teplotě -9 °C. O prvenství se dělí s Milanem Pavelkem z Pezinka, který ve stejném ročníku vyrobil ledový Ryzlink rýnský.
Dnes výrobu ledového vína ovlivňuje v první řadě počasí. Zimy jsou mírné a lidi ve vinohradnictví je jako šafránu. Vyrobit mimořádné ledové víno lze přirovnat k zisku medaile slovenského reprezentanta na olympiádě... jednou za čtyři roky.
Ochutnejte ledové sklizně: Karpatská Perla Zweigeltrebe 2012, Château Belá Rizling vlašský 2015, Château Belá Veltlínske zelené 2016.
Historie ledového vína
Zmražené hrozny se používaly k výrobě vína již ve starém Římě. Víno z Chiomontu ve Val di Susa bylo populární v římských dobách a toto město dodnes vyrábí jedno z mála italských ledových vín. Existuje záznam sběru ledového vína v Dromersheimu poblíž Bingenu v Rheinhessenu z 11. února 1830.
Hrozny pocházely z ročníku 1829. Zima byla krutá a někteří vinohradníci nechali hrozny viset na révě jako krmivo pro zvířata. Když zjistili, že hrozny dávají velmi sladký mošt, vylisovali ho a vyrobili ledové víno.
V průběhu 19. století až do roku 1960 byla výroba vína s označením Eiswein v Německu vzácná. Zdokumentováno bylo jen šest ročníků včetně ročníku 1858, prvního ledového vína Eiswein na zámku Johannisberg. Dnes je Eiswein součástí klasifikace vín VDP.
První ledové z Kanady
Poprvé v Kanadě vyrobil ledové víno v údolí Okanagan v Britské Kolumbii německý imigrant Walter Hainle roku 1972. Vinařství Inniskillin pod vedením spolumajitele vinařství rakouského původu Karla Kaisera jako první v Kanadě vyrobilo ledové víno pro komerční účely v roce 1984.
Víno s označením Eiswein bylo vyrobeno z odrůdy Vidal. Kanadské ledové víno se rychle stalo oblíbeným u domácích spotřebitelů. Mezinárodní průlom nastal v roce 1991, kdy ledové víno Vidal z roku 1989 od Inniskillin vyhrálo Grand Prix d'Honneur na Vinexpo. Začátkem roku 2000 se Kanada stala největším producentem ledového vína na světě. V roce 2001 Evropská unie povolila dovoz kanadského ledového vína do Evropy.
Přibližně 90 procent veškerého ledového vína vyrobeného v Kanadě pochází z vinařství se sídlem v Ontariu. V roce 2016 vyprodukovali přibližně 800 000 litrů. Vyrábí se však i v ostatních vinohradnických provinciích včetně Britské Kolumbie, Quebecu a Nového Skotska. Výrobu ledového vína reguluje Vintners Quality Alliance (VQA) v provinciích Britská Kolumbie a Ontario. V Kanadě je povolen sběr hroznů pro ledové víno až po 15. listopadu. Do té doby musí hrozny viset ve vinohradu a čekat na sklizeň. Kanadské normy pro sběr ledového vína jsou obecně přísnější než ty evropské. Teplota musí klesnout pod -8 stupňů Celsia a míra cukernatosti musí dosáhnout minimálně 35 Brix.
Co je to kryoextrakce
V některých zemích vinaři používají kryoextrakci . Obvykle nenechávají hrozny viset delší dobu ve vinici, než se to dělá u přírodních ledových vín. Kryoextrakce je proces, při kterém se hrozny mrazí v chladničce a lisují. Vinaři vystavují hrozny teplotám kolem -7 stupňů Celsia a lisují je ještě zmražené. Ledové krystaly zůstávají v lisu, zatímco koncentrovaná šťáva vytéká. Výsledné víno připomíná ledové víno. Příkladem je Vin de Glacière od Bonny Doon nebo Vin Glace od King Estate (vyrobeno z Pinotu gris). Německý zákon zcela zakazuje tyto metody posklizňového zmrazování, i když nejsou označeny jako „Eiswein“.
Odrůdy vhodné k výrobě ledového vína
Ne všechny odrůdy jsou vhodné. Ideální jsou ty s hrubší slupkou. Typickou odrůdou používanou k výrobě ledového vína je Ryzlink rýnský, kterou němečtí vinaři považují za nejušlechtilejší odrůdu. V Kanadě v Ontariu je velmi populární bílá odrůda Vidal a modrá Cabernet Franc. Někteří vinaři experimentují také s odrůdami jako Seyval blanc, Chardonnay, Kerner, Gewürztraminer, Chenin blanc, Pinot blanc nebo Merlot, Pinot noir a dokonce i Cabernet Sauvignon. V Pilliteru Estates tvrdí, že jsou prvním vinařstvím na světě, které vyrábí ledová vína z odrůd Shiraz, Semillion a Sangiovese. Dokonce i ledové šumivé.
Ledová vína z bílých odrůd mají v mládí světle žlutou až světle zlatou barvu, vyzráváním nabudou sytou jantarově zlatou. Modré odrůdy mají světle bordó až tmavě fialovou barvu, v závislosti na odrůdě.
Ochutnejte ledová vína: Karpatská Perla Zweigeltrebe 2012, Château Belá Rizling vlašský 2015, Château Belá Veltlínske zelené 2016.
Další články
Léto je ideálním časem k odpočinku a pohodu. A co může být lepšího než osvěžující koktejl, kterým oslavíme toto roční období? Koktejly na bázi šumivého vína v létě působí lehce a obsahují méně alkoholu. Přestože na přípravu nápojů jako Aperol Spritz, Bellini či Mimosa můžeme použít i jiná šumivá vína, nejčastěji sáhneme právě po Proseccu. Toto italské šumivé víno vyniká svěžestí, díky čemuž se skvěle doplňuje s ostatními ingrediencemi.
Sabráž (sabrage) je speciální technika otevírání láhve šumivého vína, v ideálním případě takového, které je vyrobeno tradiční metodou, tedy sekundární fermentace probíhá přímo v láhvi. Při sabráži dochází k useknutí hrdla láhve ostrým předmětem, nejlépe šavlí.
Pohár vína sám o sobě je vždy potěšením, ale vyzkoušeli jste někdy víno jako hlavní ingredienci v koktejlu? Přirozená komplexnost vína a svěžest z něj dělají vynikající základ pro kreativní a lehce míchané nápoje. Ať už upřednostňujete šumivé, ovocné nebo s nádechem pepře, pro každou příležitost existuje vinný koktejl. Od klasických až po výrazné. Koktejly, nabízejí výborné osvěžení během letních dnů a kreativní způsob, jak si vychutnat svá oblíbená šumivá, bílá, růžová nebo červená vína.







