Vypadá to, že používáte starý a nepodporovaný prohlížeč. Pro návštěvu této stránky, prosím použijte jeden z podporovaných prohlížečů.
| Doporučujeme použít nejnovější verzi jednoho z těchto prohlížečů: | ||
|---|---|---|
 Microsoft Edge |
 Mozilla Firefox |
 Google Chrome |
Namixujte si vína NICHTA, šesté nejlevnější máte zdarma! UKÁZAT VÍNA
Prosecco je italským šumivým vínem číslo jedna. Jeho popularita neustále roste nejen v Itálii, ale i po celém světě. Velmi důležitou roli hraje výborně zvládnutý marketing. I díky tomu se Prosecco stalo největším úspěchem italského vinařského a vinařského průmyslu.
Konsorcium Prosecco DOC zveřejnilo údaje v červenci 2022. Ze studie průzkumu trhu provedené společností Nomisma odhalili, že do USA se v roce 2021 vyvezlo 127,5 milionů lahví Prosecco DOC, což představuje nárůst o 44,3% oproti předchozímu roku 2020 % oproti roku 2019. Prosecco je jednoznačně nejoblíbenější šumivé víno v USA.
První známá zmínka o názvu Prosecco se připisuje Angličanu Fynesovi Morysonovi, který používal označení Prosecho. Moryson navštívil sever Itálie v roce 1593. V roce 1754 se Prosecco poprvé objevuje v knize Il Roccolo Ditirambo, kterou napsal Aureliano Acanti. Britští dovozci se začali koncem minulého století zajímat o dovoz šumivého vína z oblasti Veneta ve velkém množství. Reakci na to italský ministr zemědělství rozšířil označení DOC (Denominazione di Origine Controllata) i na Prosecco.
Až do ročníku 2008 bylo Prosecco chráněno jako DOC. Od roku 2009 byly oblasti Prosecco di Conegliano-Valdobbiadene a Prosecco di Colli Asolani (dnes Asolo) povýšeny na status DOCG. Prosecco bylo uvedeno na americký trh v roce 2000 společností Mionetto, největším americkým dovozcem Prosecca. Od 1. ledna 2010 podle nařízení italského ministra zemědělství Prosecco již není názvem odrůdy hroznů (to je Glera), ale výlučně pouze zeměpisným označením. Spojené království se stalo v polovině roku 2010 největším exportním trhem pro Prosecco, přičemž spotřebovalo jednu čtvrtinu celé italské produkce. Produkce Prosecca se masivně rozšířila v roce 2019. V témže roce se Le Colline del Prosecco di Conegliano Valdobbiadene stalo světovým dědictvím UNESCO.
Dne 13. srpna 2020 přijalo Ministerstvo zemědělství v Itálii zákon s povolením vyrábět Prosecco Rosé podle stanovených přísných pravidel, která jsou: nižší výnos ve vinici, hrozny musí pocházet z oblasti Treviso DOC a Prosecco DOC Rosé musí být vyrobeno z 85-90% odrůdy Glera a 10-15% Pinot Nero DOC (nikoliv IGT). Zákon vyžaduje délku fermentace minimálně 60 dní. Prosecco DOC Rosé může být vyrobeno pouze v kategoriích Brut Nature, Extra Brut, Brut a Extra Dry a na láhvi musí být deklarován ročník.
.jpg)
Prosecco se vyrábí z odrůdy Glera. Podle předpisů Prosecco DOC a DOCG musí obsahovat minimálně 85% této odrůdy. Zbývajících 15% může být doplněno místními odrůdami. Prosecco s označením DOC tvoří největší část produkce. Vyšší kategorie DOCG má přísnější pravidla.
Hrozny se sklízí v optimální zralosti a celé třásně hroznů jsou šetrně lisovány. Následně je mošt po dobu cca 10hodin zchlazen na teplotu 5 až 10 °C. Následuje stočení moštu a začíná primární fermentace. Tímto způsobem se získávají základní vína, která se později scelují ještě před sekundární fermentací.
Při výrobě vína Prosecco se nejvíce používá tzv. „tanková metoda Charmat“, která vyžaduje použití fermentačních tanků, autoklavy. Nerezové tanky byly poprvé vyvinuty v průmyslové éře na konci 18. století a jsou schopny vyrábět šumivá vína s tlakem až 4 atmosféry. Do tanků se přečerpají základní vína a přidá se tirážní likér. Jedná se o směs kvasinek, cukru a vína. Kvasinky konzumují cukr, probíhá druhotné kvašení a uvolňuje se CO2, který způsobuje tlak v tanku. Protože tlak nemá kam jít, víno sytí oxidem uhličitým. Po dokončení procesu víno odpočívá asi 3 měsíce v tancích, poté se přefiltruje, nadávkuje s expedičním likérem do lahví. Pravidla DOCG povolují i použití klasické metody druhotné fermentace v láhvi, ale jen pro oblast Conegliano-Valdobbiadene.
Prosecco s označením „frizzante“ je jemně perlivé, zatímco Prosecco s označením „spumante“ je šumivé. Oba typy Prosecca se vyrábějí metodou Charmat. Po ukončení primární fermentace se navodí sekundární kvašení přidáním tirážního likéru základního vína. V autoklávech se zachycuje CO2 uvnitř (což vytváří bubliny). U Frizzantu trvá tento proces přibližně 30 dní a Spumante přibližně 40 dní. Frizzante mají pod 2,5 barů atmosféry, zatímco Spumante mají více než 3,5 barů, obvykle mezi 5 a 6 bary.
Prosecco Spumante (šumivé) se vyrábí sekundární fermentací, která probíhá v nerezových tancích, autoklavech. Vyrábí se pomocí metody Charmat nebo Martinotti. Korek a agrafa jsou povinné. Prosecco Spumante lze podávat jako aperitiv ik lokálním italským pokrmům. TIP: V8 Prosecco Spumante Millesimato DOC
Prosecco Frizante je italské šumivé víno pro každodenní pití. Hodí se k různým jídlům včetně salátů a mořských plodů. Často se používá tradiční uzavření láhve pomocí korku a provázku. Pouze Frizzante Prosecco lze takto uzavřít kvůli nižší hladině CO2. TIP: SERENA 1881 Prosecco Frizzante DOC
Prosecco s označením Spumante a Frizzante se prodává v láhvi. Vína Frizzante mají nižší atmosférický tlak, tvoří pouhých 5% celkové produkce a často stojí méně než Prosecco Spumante, které má 5 barů a tvoří 94% celkové produkce Prosecca.
.jpg)
Slovenská vína s označením Frizzante se odlišují od italských. V první řadě se liší výrobou. Pokud na láhvi českého vína je označení Frizzante, může jít o víno sycené. To znamená, že tiché víno bylo obohaceno oxidem uhličitým (do láhve s vínem bylo přidáno CO2). V současnosti všechna takto vyrobená vína musí mít označení – sycená.
Za druhé jsou to uzávěry. Láhev slovenského Frizzante je téměř výhradně uzavřena šroubovacím uzávěrem. Za třetí, nejčastěji se na výrobu slovenských vín s označením Frizzante používají aromatické odrůdy jako je Muškát Moravský, Pesecká Leánka a Iršai Oliver.
Z modrých odrůd Svatovavřinecké, Rulandské modré či Cabernet Sauvignon ve variantě syceného růžového vína. Dokonce se na Slovensku vyrábějí i sycená ovocná vína! A konečně, slovenské víno s označením Frizzante má často vyšší zbytkový cukr než jejich italský bratr a proto se vzácně kombinují s jídlem.
Vinařství Vinidi přichází s novými víny ročníku 2025, který se nese ve znamení vyváženosti, přirozené zralosti a výborné technologické kvality. Vína odrážejí nejen charakter konkrétních odrůd, ale také stabilní průběh roku, který vinařům umožnil pracovat s hrozny přesně podle jejich představ.
Svět vína má opět důvod slavit. Jedna z nejvýznamnějších osobností italského vinařství, Renzo Cotarella, získal v roce 2026 prestižní ocenění Winemakers' Winemaker Award, které uděluje Institute of Masters of Wine. Jde o výjimečné uznání, které každoročně získává vinař, kterého si váží zejména jeho kolegové – samotní vinaři a držitelé titulu Master of Wine.
Jaro patří mezi nejkrásnější období roku – i ve světě vína. Po zimě přichází období, kdy vinařství představují svěží mladá vína, rozvíjejí aromatiku svých zástupců a naplno ukazují charakter terroiru, ve kterém vinohrad roste.
Slovenské vinohradnické oblasti jsou rozmanité: od minerálních bílých vín Malých Karpat až po aromatické expresionismy Nitranské oblasti či sladké tokajské speciality.
Správně zvolené červené víno k jídlu dokáže zvýraznit chutě, zjemnit texturu masa a přeměnit večeři v gastronomický zážitek. Při párování platí jednoduché pravidlo – čím výraznější jídlo, tím plnější a strukturovanější víno.
facebook
Kontaktujte nás
