Vypadá to, že používáte starý a nepodporovaný prohlížeč. Pro návštěvu této stránky, prosím použijte jeden z podporovaných prohlížečů.
| Doporučujeme použít nejnovější verzi jednoho z těchto prohlížečů: | ||
|---|---|---|
 Microsoft Edge |
 Mozilla Firefox |
 Google Chrome |
Barva vám může napovědět více o víně, než si myslíte. Barva je první, čemuž lidé věnují svou pozornost u vína. Pro mnohé konzumenty vína v osmdesátých letech byla barva synonymem kvality. Hluboká, inkoustová, neprůhledná barva byla jistě lepší než jasnější, granátová. Interpretace barvy je komplexní a je považována za rámec hodnocení vína v závislosti na odrůdě.
Každá odrůda má přírodní sloučeniny, které tvoří stavební prvky vína. V modrých odrůdách jsou to antokyany, které jsou zodpovědné za barvu vína. Tyto pigmentové sloučeniny se nacházejí ve slupce hroznů. Čím déle bude hroznová šťáva v kontaktu se slupkou, tím získává víno sytější barvu a strukturu.
Antokyany jsou nepřímo úměrné úrovni pH. Čím je pH nižší (tj. čím má víno vyšší aciditu), tím bude barva živější. V průběhu vyzrávání se anthokyany nadále integrují s ostatními sloučeninami a nakonec se vysrážejí ve formě sedimentu.
Pigment v červeném víně je citlivý na teplotu i siřičitany. Vína, která jsou fermentována při vysokých teplotách nebo mají vyšší obsah síry, budou mít menší intenzitu barvy. Vína zráním ztrácejí pigment. Až 85% antokyanů se ztratí za 5 letech.
První zaznamenané použití názvu barva vína v angličtině bylo v roce 1705. K označení červené barvy se někdy používalo také slovo bordeaux.
Studium barvy vína může do značné míry říci hodně od odrůdy až po jeho věk. Základním pravidlem je, že čím je barva vína hlubší, tím je tělo bohatší. Mladá červená vína začínají s různými odstíny rubínové nebo karmínové barvy. Když je odstín červeného vína tmavší, blíží se k fialové, bude mnohem výraznější a plnější. Jak červená vína vyzrávají, okraj nabude granátový odstín, pak se víno vyvine do cihlově hnědé barvy. Úroveň extrakce během fermentace ovlivňuje také hloubku barvy červeného vína. Větší extrakce vede k hlubší barvě vína.
Podíváte-li se na červené víno za přirozených světelných podmínek a na bílém pozadí, získáte docela přesný dojem o jeho odstínu. Mladá červená vína (do 5 let) mají různé odstíny od červené až po fialovou. Vína s více červeným odstínem mají nižší pH. Vína s fialovým odstínem se pohybují v rozmezí od 3,4 do 3,6 pH. Vína s téměř purpurovým nádechem mají pH nad 3,6 a možná blíže 4. Hluboká, neprůhledná červená vína jsou známá tím, že mají více pigmentu a fenolů než světlejší červená vína. Například Syrah má až 4krát více pigmentu (antioxidantů) než Sangiovese. Zdroj foto: Adirondack Winery
TIPY na víno: Reya Organica Pinot Noir BIO 2020, Santa Cristina Chianti Superiore 2022, Clarendelle Rouge 2017, Penfolds BIN 128 Coonawarra Shiraz 2019
Barva vína je dána komplexní souhrou faktorů, kde klíčovou roli hraje příroda a ruka vinaře.
Odrůda – modré odrůdy vděčí za svou barvu antokyanům přítomným ve slupce, zatímco bílé tuto pigmentaci nemají. Barva vína odrůdy Pinot Noir se často porovnává s barvou granátu, často je mnohem světlejší než barva jiných červených vín. Je to naprosto přirozené. Pinot Noir má nižší obsah antokyanů ve slupce než většina ostatních modrých odrůd. Callistephin, 3-O-glukosid pelargonidinu, oranžově zbarvený antokyanidin, se nachází ve slupkách bobule Pinotu.
Hrubá slupka a vysoká hladina antokyanů jsou zodpovědné za hlubokou barvu odrůdy Malbec, která se může pohybovat od rubínově červené až po purpurovou, téměř černou. Malbec přináší víno s ohromující hloubkou, téměř neprůhledností.
TIP: Rutini Apartado Gran Malbec 2015, Giménez Méndez Alta Reserva Malbec 2020
Podnebí - Teplé podnebí produkuje zralejší hrozny a tím i vína s tmavšími a intenzivnějšími barvami.
Způsob výroby - Kontakt mezi moštem a slupkou hroznů během kvašení určuje intenzitu a typ barvy. Tento kontakt je u červených vín prodloužen, zatímco u bílých a růžových vín je omezen.
Stáří vína - Mladá vína vykazují živou fialovou nebo červenou barvu. Postupem času se z těchto tónů vyvine granátová až cihlově hnědá.
Degustace vína je víc než jen ochutnávání. Je to zážitek, který vám pomůže lépe porozumět vínu. Ať už jste laik nebo se hlouběji zajímáte o víno, tento článek vás krok za krokem naučí, jak správně víno degustovat.
Prosecco je samo o sobě dokonalým letním společníkem – svěží, lehké s jemnými bublinkami. Ale když ho spojíte s kvalitními alkoholickými nápoji, ovocem či bylinkami, vzniknou koktejly, které vás překvapí. Zapomeňte na obligátní Hugo nebo Aperol Spritz, toto léto vsaďte na originální kombinace s Proseccem.
Inspirujte se recepty na další koktejly na našem blogu.
Růžová vína, známá také pod francouzským názvem rosé, zažívají v posledních letech obrovský nárůst popularity. V teplých měsících jsou skvělým osvěžením, ale mnozí milovníci si je vychutnávají během celého roku. V tomto článku se podíváme na slovenská růžová vína, jejich specifika, porovnáme je se světovými víny a nabídneme vám ty nejlepší tipy.
Milovníci šumivých vín se často setkávají s pojmy Prosecco Spumante a Prosecco Frizzante, ale ne vždy vědí, jaký je mezi nimi rozdíl. I když se na první pohled mohou zdát podobné, jedná se o dvě odlišné kategorie šumivých vín s vlastními specifiky. Chcete-li vědět, které je pro vás to pravé, čtěte dál.
facebook
Kontaktujte nás
